letras.top
a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 #

letra de pět smyslů - meeca

Loading...

chtěl bych vyslat zprávu
zanechat odkaz
dát vychování davu
nemožný nechat v potaz
bejt navždy zapsán ve wikipedii či lidu
setřást kletbu bratří grimmů
a důchod prožít v klidu

ale nebojím se žít naplno a zemřít mlád
chápu
to je ta cena za slávu
není možné být navždy zdráv a rád
kebasa voda živá, mrtvá
se stává

a prachy se stále perou arielem
buďto platíš myslí nebo tělem
kosmos není betlém
kapišto rozumíš
cítím se však víc na nic než na víc
jako podvedenej panic
čekám na okraji vlakovejch stanic
za sebou spoustu bojů a pranic
už unavenej ze všech štvanic
jdu pomalým tempem vprostřed dálnic
míjím pruhy a setřásám popruhy
tu a tam najdou se třepy něhy
a cáry důvěry k okolí
ale
v zrcadle zapomnění
jsem sám chladnej
tak jak můžu tavit ledy

zrak, ale oči zakalený
chuť, ale rty zacelený
sluch, ale dřív další zpívání zní spíš jako hluk
(kozí refrén, celé chuť, zní jenom)

čich, tohle není vzduch ale smrad pajzlovej puch
dotyk nemám na kom využít
pět smyslů bez lásky
vás nutí říkat si
zda chcete dál žít

v zadním zrcátku vidím mizet poslední šance
okna mrznou zármutkem
ukazatelé vedou do pekel
lampy zhasínaj kolem mě
a
na obzoru už vidím světlo
ale kohouti nekokrhaj
je to jen reflektor

čekám tu na svou příležitost
ale ta nepřichází
chytám zlost
tvoje jméno na papíru palí inkoust
modří brečí
fotky s tebou v krbu
něním na hrobky sazí
prach na prach
jsme popel, kotel, očisťuje ohněm

pokud je oheň čistota
tak co jsme teď
špinavý?
jsem člověk
kterej rád ve sny sází
je třeba nezastavit
když ti někdo přes držku vrazí
strach a nervozita jsou největší vrazi
život je plný dveří
hříchy tě smáčí krví peří

lepší přátelé než nepřátelé
horší strana než u prdele
nebuď polomužka ani polomuž
buď svýho řemesla bůh

já jako správnej pardio vlastenec
mým biomem je naše zem
a liberec
ten už mi ani výplachem nevezmeš
amnesia či lobotka
to si nech
nepotřebuju
červenej koberec, levej sál
moorový komání
svatej grál
s ním táhne pohroma
doma je doma
jen občas, sodoma gomora

zrak, ale oči zakalený
chuť, ale rty zacelený
sluch, ale dřív další zpívání zní spíš jako hluk
(kozí refrén, celé chuť, zní jenom)

čich, tohle není vzduch ale smrad pajzlovej puch
dotyk nemám na kom využít
pět smyslů bez lásky
vás nutí říkat si
zda chcete dál žít

mé oči
bouřící řeky
mířící do palčivý temnoty
tak zhasněte poslední knoty
utište malé noční hudby noty
svět se beze mě přece nepřestane točit
světla ulice dávaj mi polibky
mám rozvětvený spojivky
duhovky moje září barvami duhy
pod očima masivní fialový kruhy
myšlenky do mě ryjou jak tuhy
panenky se mi zvětšují

sucho v hrdle jak od pálenky
cítím je v krvi
pod hladinou nejsou slyšet zvuky
jen tvýho srdce zrychlující tluky
ty nevyhnutelný rituály
ocd
pískání v uších
zvonění v mysli
v poušti za dne – nejteplejší
ale v noci – ledová jak sibiř
nejchladnější
moment noci je
když odejdou světlušky
a svět hraje bullsh-t

z pódia se stává pranýř
z papeže kacíř
z bordelu vanish
a já našel šestý smysl
je to smysl pochopit, zřít
ne ani tak očima
ale doopravdy
skrz ty zenitový zdi
nebe, peklo, utopii
cenzury a illuminát

letras aleatórias

MAIS ACESSADOS

Loading...