a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 #

letra de zašpinit slunce - umbrtka

prohlášení industriálního pohanství
toto je důkaz toho, že silný člověk dokázal odvrhnout c0koliv a věřit pouze ve špínu
a vlastní tvorbu z ní plynoucí. špínu hledat všude kolem sebe a v sobě, nikoliv špínu
rasovou, ale průmyslovou. sám se do špíny zanořit, nechat ji do sebe vstoupit
kterýkoliv další špinavý podnět nechat rozrezonovat v humusu špíny již zakořeněné!
snažit se nenechat se rozptylovat zbytečnostmi praktického života: věcmi, zvyky, lidmi…
tak pravil strastinen 30. 5. 2000

všemohoucí špíno!
všemohoucí špíno, modlíme se k tobě ve všech možných formách industriálního pohanství
klečím na kolenou ve špíně tvého nádraží, věřím v tě, tvé vlaky mě nesrazí
klečím na kolenou v tunelu mez pražci, věřím v tě, očekáván tvými strážci
celé noci chodím po kolejích skrz tvé tunely. celé noci poslouchám tvé litanie, hudbu tvé duše
celé noci tě sleduji ze špinavé lávky, cítím tvou práci. špíno všemohoucí!
tvá práce obsahuje prapodstatu světa, tvá špína naplňuje podstatu života
pohanská pouť – zašpinit slunce

první sestup
je časně ráno, prší, šedý den, tma, špína
dělníci jdou v proudech do prostoru výkopu
dráty trčí ze země, mlha se lepí na ruce
začíná dlouhá práce sestupem do země
vítejte ve chrámu práce, ze země jde síla, špína
kdo poctivě pracuje, se zemí tak obcuje
též přichází umbrtka, nejvláčnější z dělníků
teď nasedá do stroje, svého teplého pokoje
celý den tam sedí sám, esotericky projímán, nevnímán
prostupuje skrz něj špína (bagr v zemi, v hlavě hlína)
mráz, práce – příkrov, zem je síla – kov a beton

pracovní úraz
věčný podzim vládne městu, listí spadlé skrývá cestu
mokrým prachem pošpiněno srdce, všichni lidé mají šedé duše
na kraji špinavého města je několik středně starých domů
hromada špinavého prádla leží v křoví vedle popelnic
nasáknutá špinavou vodou a promíchaná s ostatními odpadky
prachem nažraný potkan konečně našel nový domov
otevřený kanál vypouští šedou až černou páru
rezavý, mokrý poklop leží na špinavé zemi opodál
špinavý bezdomovec se ho snažil odnést do sběru
však byl na něj příliš těžký, tak ho tam raději nechal
po špinavé, rozbahněné pláni jezdí stavební stroje
na pohozené dveře zrovna najel jeden z nich
po hlasitém skřípotu pracovník stroj umlčel
zuřivě vystoupil a v pracovním oděvu upadl do špíny
bagr strouhu kopající nevědomě zabil tohoto pracovníka
řidič ani neslyšel ten strastiplný výkřik
vyhřezlé vnitřnosti se zasypaly hnědočerným prachem
dodnes nikdo neví, kam se ten člověk poděl
po čase našli špínou prosáklý vatový kabát
zaschlá krev a useknuté ruce v kapsách jsou důkazem
udusané pracovní boty skrývají nohy nebohého
rozsypané kosti a lebka navždy kryjí plynové potrubí

zášťovník – sokolník ve špíně
jednoho chladného srpnového večera na ponuré výpravě z ruky mi vypadla sekera
viděl jsem totiž sokolníka, však ne ve slunné doubravě
stál ve stínu betonového bloku, šedý dravec tiskl jeho ruku
temný pustý zášťovník nezaváhal, ostnatý drát roztočil ve vzduchu
když dopadla první rána do tváře
když dopadla druhá, ucítil jsem bolest, pak mi srazil do špíny
jako by se kolem něho mlžil vzduch, vzduch se plnil špínou
velký černý sokol víří vzduch a když se vzduch nasytí
posadí se na zem a čeká, čeká na mé chrlení krve
temný zatrpklý sokolník pohybuje se v oparu špíny
vtírá mi bahno do tváří, do ran roztrhaných drátem
nezná smích, nijak se netváří. byl na mě tak hodný, slunce už nezáří
je navždy pokryto strupem z mé krve a špíny

pozor!
tato hudba není myšlená jako nějaké varování před znečišťováním země
jak činí různá ekologická sdružení, či jak se ti debilní aktivisté sami nazývají
pozor, my vidíme ve špíně krásu, jen ve špíně jsme našli smysl existence
povstali jsme z prachu továrních zákoutí a z hniloby k-n-lizačních vod
škodí nám slunce, proto se ho snažíme zašpinit

čistota není ta pravá cesta
z čistoty a duchoprázdna voláme tě, všemohoucí špíno!
z každodenního kolovrátku voláme tě, všemohoucí špíno!
pomoz nám dospět do ticha špína. pomoz nám překlenout most do prachu a hlíny
do tvých železobetonových chrámů práce, na místa vršící se špíny!
všemohoucí špíno, tví podlí donašeči tě volají!
viděl jsem černocha ve žlutém, lesklém, sportovním obleku
zářivě kráčel v paprscích letního slunce
já viděl ženu a muže tisknoucí se ve vaně, ty kurvy se myly
prosím tě, špíno, zbav mi té vidiny, musíš tohle zastavit!
stojím teď u pramene tvých řek, špíno, vrby spouští kořeny do tvé temné vody
všichni bychom plakali a zavěsili kytary. všemohoucí řeko špíny
musíme pro tebe jen hrát písně plné strastí a smrti, o těžkém průmyslu, který drtí
temné táhlé melodie už mi zabíjejí, odumírají má ústa a prsty se svíjejí
zavěšuji svou kytaru a ústa na vrbu, padám do tvé kalné náruče
pokládám se na vodu šedé stoky ze škodových závodů

mistr špinitel
když ráno vstane z postele, začne si špinit zuby
špínou kradenou v kostele dokud mu nesmrdí z huby
jakmile má černé dásně, mračí se a je mu krásně
než však vyjde do roboty, řádně zašpiní kalhoty
vetře si snegma pod paže, snegma jež kradl na faře
už vyráží mezi lidi, všichni naň zrak ohlíží, on se nestydí
zahlédl šedé popelnice, spásu. jde hledat špínu a v ní krásu

rozdmýchal jsem špínu
stojím po pás v kruté směsi: krev, moč, holé lebky, mobilní telefony
pokosili jsme sekyrami lysé krky, můj kabát prosakuje krví
v momentě, kdy jsou stěny pokryté mechem, příroda se raduje
sráží na podlaze strupy, vše zní, pracujte s plechem!
já jsem esoterik proudů vody pod zemí i nad zemí
já jsem pan strojvůdce, neomezený stavbyvedoucí
míříme špínu do slunce parním bucharem
” vidím stavbu, jejíž špína bude stínit slunce.”
buchar stvořil hromový klín, míříme s ním do lidí
tato práce naplňuje naše životy
tyto šedé stroje, posedané prachem a zaschlou krví ve strupech
lidi naplňují strachem

odhalení pravdy
ať mi nikdo netvrdí, že k-n-lizační stoky a zaprášené
továrny jsou výtvorem lidské činnosti!
tohle by přece člověk nemohl nikdy dokázat
taková špína musí být čistě výtvorem přírody

koho je třeba zašpinit?
nesnáším diskofilní kretény, kteří krátké vyplizlé vlásky mají na blond obarvené
nosí debilní sportovní oblečení a debilní sportovní boty
mají debilní zvyky, mluví debilním přízvukem o debilních problémech
a jejich debilní život je bezmezně naplněn debilním světem a debilní hudbou
nejdebilnější je, když normální vyznavač mrazu, temnoty a smrti z černého hávu
a normální délky vlasů přejde na něco tak debilního
jako jsou debilní krátké vlasy, debilní sportovní oblečení
a vůbec debilní diskofilní život
všemohoucí špíno, zakroč! zašpiň všechno umyté a barevné!
jen ty máš tu moc, špíno, špiň, věříme ti!

- umbrtka

letras aleatórias

MAIS ACESSADOS