a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 #

letra de chodníky s garandem - rest (cz)

jo, jeha, rest
příběh každýho dne, každýho dne
jo, jo

[verse 1: rest]
jo, to co se týká nás, to je jenom na nás
někdo chce bejt prázdnej, někdo chce město nasát
pochop že nestojim jen tam, kam mě vítr zavál
ale du s nim a ne proti, když ho cejtim v patách
proti všem a proti všemu pravda je mi svatá
a vim jak prolhaná umí bejt celá stověžatá
tam kde si nedáš bacha, tam často kudlu papáš
tam kde si gumu nenatáhneš, mužeš to mít za pár
dospělí čekaj na podporu, děti na pár-no
za pár let budou děti bloudit městem na prázdno
některý nejdou na prázdniny dál než na váš blok
když chodim kolem často, musim slzu zamáčknout
chodníky samá krev, děti maj v hlavách rap
děti maj v hlavách hněv děti maj v hlavách stres
děti na hlaváku křičej: “zmrde, naval cash!”
děti města nejsou děti je to štvaná zvěř
jestli chceš pryč, tak běž, nebo se s tim nauč dejchat
ulice neni pro každýho hodí tě do sejta
buďto propadneš a nebo vydržíš do zejtra
buď se odrazíš, nebo ti zláme lejtka

[chorus:]
nevyrůstal jsem na ulici, ale v bytě
a nemusíš mi věřit, nemusíš mi věřit, to ne, to ne
a nevadí jestli sis do teď nevšim
ulice je kostel, stoka i špíny
nevyrůstal jsem na ulici, ale v bytě
a nemusíš mi věřit, to ne
město si bere daň, probouzí tě ze snů
jeden den zapijíš pohřeb, druhej křtiny

[verse 2: rest]
jo, měl sem to štěstí že mluvim jen vo tom co sem viděl
mám kliku v tom, že mám kde bydlet, pochop já sem klidnej
tak jako v noci padne tma můžeš si bejt jistej
že noc je horší půlka dne pro ty co venku bydlej
město je plný divnejch, typů co nemaj pigment
maj kůži v barvě ulice která jim píše příběh
a neřikám, že nikdo z nich tam neni vinej
ale s některejma život jednoduše vymet
život plyne, dává, bere, votevírá i zavírá dveře
zamíchá nám někdy kartama jinak než chceme
a určí jiný destinace, než co plánujeme
pánbůh na to čumí z nebe a dělá si meme
pokaždý když něco poserem a pak se tomu směje
v ten moment chčije, smíchy, a dole chčije
a my nechcem nic než jenom zase to slunce vidět
jou, to co se týká nás, to je jenom na nás
tam kam mířej naše kroky to je v našich hlavách
a když tě zavedou na šikmou plochu najdi balanc
jsou totiž jenom dvě možnosti, buď jdeš, nebo padáš

[verse 3: paulie garand]
ulice polyká lidi jak masožravá b-tch
podáš jí prst, veme tě do spárů, tahá pryč
na místa kde chodníky poznaj kdo je levej snitch
který jsou ale často hororem jako blair witch
vidim ty existence přemejšlim kam vítr zanes
jejich osudy až sem
do podchodů na zem
kde se chlastá víno z krabice, neřeší noc a den
kde se hrajou šachy se smrtí à la carpe diem
díky za rodinu a střechu nad hlavou co mám
přesto ty ulice svýho města znám nejlíp sám
i když sem vyrost v bytě studoval sem každej kout
každej vochcanej roh a putyku kam smim zaplout
kdes viděl kolovat rumy ale i striktní story
nasáklý prohrama co nepoznali slovo sorry
charaktery, punkery i fotry bez práce
mladý kluky co nechali talent krvácet
v drogách, v automatech, v nohách je čekal jenom útěk
před osudem co je stejně potom doběh
a teď je vidim na rohu ulice sellit zlo
kdekdo už seděl, někdy se už ani neví kdo

- rest cz

letras aleatórias

MAIS ACESSADOS