a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 #

letra de bezedná noc - prago union

[verse 1]
náhlej poryv větru nadzvednul sukni městu, z průchodu vyhnal špínu
se skřípěním roztočil mi nad hlavou rezavou značku zákaz vjezdu
pak sebral ze země mikrotenovej pytlík a jedno kolečko s nim po náměstí prolít
než zmizel naproti mně přes street v křoví
a najednou hrobový ticho jakoby se nestalo nic
jen moje vlastní srdce skoro přestalo tlouct
zatloukaj že jsou, v tu chvíli zbyl jsem na zemi z lidí jen já jeden
vše jakoby zkoprnělo pohledem upřeným mým směrem
polknul jsem naprázdno a ehm-ehm trapnej moment
nejsem oblečenej, nemám ani hřeben, tak jako nikdy
přesto jsem se bezděky prohmatal
snad abych nahnal čas a případně i jemně zachápal
stejně ale vim, že tu dneska večer nejsem náhodně
a to křoví o tom něco ví, moc hlasitě mlčí
potichu mě nutí nesměle do děje vkročit
[chorus]
když člověk ve dne spí, noci bejvaj bezedný
a měsíc mlčí jakoby něco proved
a když jsou noci bezedný
kostlivci lezou ze skříní, pořádaj ples na svejch hrobech
když člověk ve dne spí, noci bejvaj bezedný
a měsíc mlčí jakoby něco proved
a když jsou noci bezedný
kostlivci lezou ze skříní, pořádaj ples na svejch hrobech

jen v temnejch města zákoutích se cejtim v bezpečí
čerstvej vzduch mi nesvědčí, jsem z něho nesvůj, takže čí?
náhlý bezvětří zastavilo mojí plavbu nocí
na pustým náměstí se sprchuju v záři pouliční lampy
na zastávce nikdo nestojí, jen z křoví vedle ní je cejtit toluen a chcanky
na zemi noviny na kusy, přesto přečtu si
o pánovi, co se nevrátil s důchodem z banky
už víc jak měsíc o něm nikdo nic neví
zhruba tak dlouho jak to tady z toho křoví tak divně smrdí
a jak ten zápach sílí, kolemjdoucí akorát svoje ksichty víc a víc křiví
nikdo se nediví, nikdo to totiž nestačí
a taky si už zvykli a místní cajti to maj v píči
nikdo jim to nedá do přesčasů
a navíc timhletim rajónem nemaj trasu
jsou radši někde v teple, víš co do pohody
maximálně tak obložit někoho o prachy nebo body
strážní andělé už taky vyklidili pole
nebyli dost high aby přežili to tady dole
a měsíc mlčí jakoby něco proved
jenom tiše žasne, když proplouvá jako gondoliér kolem
[chorus]
když člověk ve dne spí, noci bejvaj bezedný
a měsíc mlčí jako by něco proved
a když jsou noci bezedný
kostlivci lezou ze skříní, pořádaj ples na svejch hrobech
když člověk ve dne spí, noci bejvaj bezedný
a měsíc mlčí jako by něco proved
a když jsou noci bezedný
kostlivci lezou ze skříní, pořádaj ples na svejch hrobech

[verse 3]
obyčejný křoví na náměstí v metropoli
zelený, v létě zimou holý, tisíce lidí kolem něho denně chodí
nebo jen o pár metrů dál na zastávce stojí
a je jasný, že se necejtěj nijak vinný
ráno si prostě jenom dojdou pro noviny
vždyť smrt znají jenom z telky
to se jich netýká, šašci bez královny, vlastní lži, vlezprdelky
každej má svý starosti, co připadaj mu velký
posraný z vlastní důležitosti, nosíme svý slabosti jak šperky
a přitom nevidíme dál než na krok, nevěříme dál než za hrob
chodíme s očima upřenýma na svoje nohy
v očích už se nezrcadlí ani kousíček oblohy
a tak ani nevnímáš jak barvy kolem blednou
jsme ale ještě pořád živí, když už s náma ani mrtví nehnou?
ani zápach mrtvoly, nemůžeme si to dovolit
ztrácet čas, hlavu otočit, nebo se snad nedej bože dokonce i zastavit? nechali jsme se vlastníma ambicema ochočit
mužem se modlit a nebo jit a něco v sobě změnit
něco se ale musí stát, když už i mrtvoly začnou mluvit
[interlude]
dnes znepokojila pražany zpráva o nálezu mrtvého těla neznámého muže v křoví na arbesově náměstí. podle stupně rozkladu zde tělo muselo ležet několik měsíců

[outro]
znáš ten klid před bouří, když šelma oči přimhouří
stíny se prodlouží a scéna se do příšeří pohrouží
kdoví, kolik z nás dneska v purpurových loužích doslouží
přece nikdo netouží po ničem víc než ať se ten čas už tolik neplouží
a měsíc mlčí jakoby něco proved
myslí si svoje, když proplouvá jako gondoliér kolem

- prago union

letras aleatórias

MAIS ACESSADOS