a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 #

letra de 13. patro - jayk3m

[intro: jayk3m]
tenhle příběh, vznikl na základě skutečných událostí
tím nemyslím že by se mi to opravdu stalo
ale že se mi o tom všem opravdu vzdalo

[verse 1: jayk3m]
vkradla se do mého snu, pozoruju její oči
asi ještě neví, že tam jsem pohled je nepřítomný
sedí v bílých šatech na židli na ňáké půdě
obličej má strašně bledý, vysušené ruce
přes zatažené žaluzie vidím, že je venku tma
ležím ve své posteli, něco se mi jenom zdá
ta věc není skutečná i tak mám trochu strach
co když to, že na ni myslím by ji mohlo přivolat
hloupá představa, snažím se ovládat
dívám se na budík, kolik času zbývá do rána
přеmáhá mě únava, no jinak je mi celkem dobřе
ale jako bych to nebyl já, ale jiný člověk
vidím tak ňák rozostřeně stíny co se plazí po zdech
okna jsou vysklená a já stojím na schodech
ty které by měly pokračovat dolů nikam nevedou
jsem tu jen já a tři patra a temno nade mnou

[bridge: jayk3m]
to temno nade mnou, pak jsem se probudíl
a všechny špatně sny, odnesl déšť
zapomněl jsem, na všechny noční můry
zapomenu na né vždycky, když usínám s tebou
[verse 2: jayk3m]
miluju ty žhavé noci, noci u mé přítelkyně
miluju když můžu vypnout mozek s hlavou v jejím klíně
a co ten druhý cítí to oba dva víme
do noci si povídáme a pak až do rána spíme
a když se probudíme, vidíme starý dům
za okny prší, voda se valí z okapů
po velikém, točitém schodišti se nese nářek
ten strašidelný výraz, všude kolem na obrazech
chytneme se za ruce a poběžíme spolu dolů
kolem nás jen pavučiny a skříně plné molů
místnosti plné lidí, co nejsou skuteční
ještě proběhneme touhle chodbou a jsme u dveří
stěny jsou lemovanány symboly a číslicemi
cítím jenom chlad mám pocit, že se ženem do záhuby
díky bohu už jsme tady, už je to za náma
ale počkat, rudé oči, proboha našla nás

[bridge: jayk3m]
kde se tu vzala?
co se to děje?
co je sen a co je realita
všechno se mi plete

[verse 3: jayk3m]
budím se svázaný, v místnosti bez oken
kolem mě je jenom tma, třináctá komnata
chladné kapky potu, stékají z mého těla
brána se otevřela, sedl na mě proužek světla
osoba vstoupila a pomalým krokem jde ke mně
najednou zrychlila a teď už ji slyším běžet
sundává si kápi, instinktivně zavřu oči
čekám kdy po mě skočí, připravený na nejhorší
miri to jsi ty, kde to jsme je to jako sen
jdem, ať odtud co nejrychleji vypadnem
přes skleněnou vitrínu na nás svítí měsíc
jsi strašně bledá, nemusíš mít strach, věř mi
za chvilku jsme doma lásko (nebuď naivní)
přines všechno co hoří, zapálíme tenhle labyrint
budíme se v posteli, lasko my jsme to zvládli
lásko?
[bridge: jayk3m]
otočil jsem se na ní a zase viděl [?] dna

[chorus: meiton]
a tak bloudíš, slepýma uličkama
dlouho si byla samá, bojíš se spát, spát, spát
a tak bloudíš, slepýma uličkama
dlouho si byla samá, bojíš se spát, spát, spát
a tak bloudíš, slepýma uličkama
dlouho si byla samá, bojíš se spát, spát, spát

- jayk3m

letras aleatórias

MAIS ACESSADOS