a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 #

letra de max - helena vondráčková

Loading...

[mluvené]
dívám se na starou fotografii
je na ní shrbený muž v listrovém kabátku
pod bradou má motýlka
a před sebou potlučený klavír

jmenoval se max
říkali o něm
že to byl ten nejbáječnější klavírista ze všech
kteří sedávali ke klávesám
pod stříbrnými plátny
tenkrát v těch prvních biografech
kdy film byl ještě němý

[sloka 1]
ze všech příběhů, k nimž hrál
míval nejraděj
příběh, který pokaždé
stejný mívá děj
tiše hrál
pod obrázky
i když sám příběh lásky
nikdy nepoznal

[refrén]
tenkrát znovu pokaždé
cítil najednou
prudkou závrať podivnou
propast bezednou
snad se bál
jak to skončí
tiše hrál
bál se oči k plátnu pozvednout
[sloka 2]
pak rozsvítil se sál
a pak ta píseň
zněla lidem dál
když rozešli se zpátky k svým
drobným trápením
domů

[refrén]
znovu pokaždé
cítil najеdnou
prudkou závrať podivnou
propast bezednou
snad se bál
jak to skončí
tišе hrál
bál se oči k plátnu pozvednout

- helena vondrackova

letras aleatórias

MAIS ACESSADOS

Loading...